Základní rady

Základní rady

Předpěstované sazenice o výšce nejméně 1,5 m (2-3leté) lze vysadit do volné přírody – do vinohradů, biokoridorů, na meze apod. Menší sazenice, cca 0,5-1 m (minimálně jednoleté), lze sadit na místa, kde je zajištěno ožínání vzrostlé trávy a dokonalá ochrana proti zvěři.

Díky silným kůlovým kořenům oskeruše snáší i výsušná stanoviště a strom nebývá vyvracen větrem. Ovšem její silná schopnost zakořeňování se projevuje již v prvním roce, kdy kořen může vertikálně vrůst do země až 50 cm, proto stromy, které pěstujeme na přesazení jako prostokořenné, je vhodné izolovat v hloubce cca 30 cm např. dřevěnou deskou. Místo trvalé výsadby by mělo být prostorné, o průměru minimálně 10 m a mělo by být nezastíněné či nepodmáčené s těžkou jílovitou půdou.

Sadíme do mírně vlhké půdy nejlépe na podzim po opadu listů od konce září do listopadu, a zjara od března do dubna. Vyhloubíme jamku, která je o něco větší než kořenový systém a dno jamky zaplníme cca 10 cm vrstvou směsi písku a zahradního substrátu v poměru 1:1; vrstva může být větší zvláště v těžších jílovitých půdách. Sazenici přihrneme také hlínou obohacenou o tento lehčí výživný substrát, ve kterém stromek lépe koření. Hlínu pevně, ale opatrně přišlápneme ke kořenům, jelikož velké vzduchové komůrky brání zakořenění. Stromky sazené na jaře je nutné několikrát přes první sezónu zalét vodou. 
Volně sazené stromky je nutné chránit hlavně proti zvěři, která ničí v průběhu prvních let až 80 % výsadby. Stoprocentní ochrana neexistuje, jelikož stromky mohou ožírat myši, zajíci, srnčí, ale i daňčí a jelení zvěř. Srnci také o mladé kmínky v oplocení rádi vytloukají paroží z lýčí a solitérní výsadby často slouží jako místa pachových stop, mj. moči dravých šelem, mezi něž patří také psi. Ochranou výsadby solitérů je vždy nejméně jeden podpěrný kůl (průměr min. 5 cm.), stromek je obalený tuhou folií s UV filtrem či tubusem (např. speciální lesnické tubusy zelené barvy), který je pevně přidrátován nejméně na dvou místech ke kůlu. Nikdy nedrátujeme ke kůlu stromek. Další variantou jsou tři kůly zaražené rovnoměrně okolo sazenice ve vzdálenosti min. 20 cm od kmínku, na nichž je omotáno a přidrátováno tzv. králikářské pletivo. To ovšem láká často srnčí zvěř k vytloukání. Efektivní je varianta alespoň dvou plochých desek (odkorů) zašpičatělých a opatrně zaražených (či zasypaných spolu se stromkem) do země proti sobě ve vzdálenosti jen 5 – 8 cm od kmínku a svázaných drátem či nahoře spojených přitlučenou příčkou. Všechny ochrany by měly být vysoké těsně od země do výšky min. 60 cm proti zajícům a myším, do výšky 1,2 m proti srnčí a 1,5 m proti daňčí a jelení zvěři.

Natření kmene a ochranných kůlů v celé okusové výšce je další možností ochrany, kterou lze použít spolu s oplocením. Kmen je vhodné natřít hořce chutnající a dráždivou látkou Aversol, u starších stromků i více agresivním nátěrem na přírodní bázi Morsuvin. Ochranný kůl je vhodné natřít kontaktní páchnoucí látkou Lavanol vyráběnou na bázi lanolinu z ovčí vlny. Tyto přípravky se běžně používají v lesnické praxi.

V prvních letech můžeme určit sestříháním postranních větví výšku kmene (polokmen - vysokokmen). V dalších letech můžeme po zdravém nárůstu do cca 4 metrů provést počáteční vytvarování koruny výběrem či zkrácením kosterních větví.

V současnosti je na Slovácku a celé JV Moravě vysazeno více než 10 000 stromků. Ač se toto číslo zdá vysoké, můžeme předpokládat, že do plodného věku cca 20 let, kdy stromy přestávají být ve svém vývoji ohroženy, dožije ani ne 10%, tj. 1000 stromů. Z nich se, pravděpodobně, 100 let dožije asi jedna třetina, tj. 300 velkých stromů, které budou ozdobou kraje. Výsadby do krajiny se soustředily především do chráněných a lesnatých území Bílých Karpat, Chřibů, Ždánického lesa, Pomoraví a Pálavy, nezanedbatelná část stromů je vysazena také v blízkosti vesnic do zahrad, trávníků, mezí a sadů po celém Slovácku.