Využití plodů
Využití plodů oskeruší
Oskeruše je významnou, ale opomíjenou ovocnou dřevinou. Plody oskeruší jsou velmi ceněny pro své obsahové složení. Jsou zdrojem cukrů (fruktózy 8 - 11,5 %, glukózy, sacharózy), organických kyselin, bílkovin, pektinů, taninů a minerálních látek (vápník, draslík, fosfor, hořčík, jód, bór, železo 0,76 – 0,94 % podíl). Z medicínského hlediska jsou oskeruše mírné diuretikum, laxans, antirevmatikum a vitaminiferum. Lidé žijící v oblastech, kde se oskeruše pěstují, často plody využívají v lidovém léčitelství. Nejjednodušší a také nejzdravější způsob užívání je jíst zralé měkké, krémovité plody za čerstva. Myslí se také na dobytek, ještě dnes se v mnohých krajích přidávají usušené a rozdrcené plody oskeruše do sena.
Dozrálé čerstvé plody jsou sladkokyselé, šťavnaté a výrazně aromatické. Po uležení jsou výborné pro přímou konzumaci, používají se také k výrobě kompotů a marmelád. Sušené mleté oskeruše slouží k posýpce pokrmů. Plody se také lisují, z jejich šťávy se vyrábí buď čisté oskerušové víno, nebo se přidává jako příměs při výrobě ovocných šťáv, moštů a vín, kterým zachovává původní jasné barvy a aroma (Německo). Uleželé plody slouží také k výrobě likérů nebo vysoce ceněné oskerušové pálenky. Směs pálenky s medem a bylinami je vhodná na léčení i prevenci nachlazení. V přírodě jsou plody oskeruše oblíbenou potravou ptáků a zvěře. Průměrné látkové složení plodů jeřábu oskeruše (podíl v %) (Staniševič 1986 a Sus 1999)
Voda 78% cukry (glukóza 3%, fruktóza 10%,sacharóza 2%) 15% organické kyseliny (jablečná, vinná, citronová, parasorbinová aj.) 0,7% vitamín C - kys. askorbová (40mg/100g) 0,04% Celulóza 3,5% Pektiny 2% tanin (třísloviny) 0,5% Bílkoviny 1,5% minerální soli (Ca, K, P, Mg, I, B, Fe, Mn) 0,8%.
Vybrané měkké hnědé plody dáme do igelitového sáčku a uložíme do mrazničky. Jsou to pak takové ledové cucavé bonbony.
cukr Měkké hnědé plody dáme do zavařovací sklenice, zasypeme dvěma polévkovými lžícemi cukru a zavařujeme asi 5 minut na 80° C.
zralé oskoruše želírovací cukr voda (rum, skořice, citronová kůra) Oskoruše rozvaříme v troše vody a přepasírujeme přes sítko. Do vzniklé dřeně přidáme želírovací cukr dle návodu na obalu, směs ochutíme rumem či skořicí nebo dle chuti povaříme s citrónovou kůrou. Naplníme do sklenic, v zavařovacím hrnci sterilujeme 10 minut při 80° C.
700 g vypeckovaných zralých plodů 300 g želírovacího cukru 5 velkých lžic oskorušovice Za stálého míchání vaříme cukr s oskorušemi 3 - 4 minuty, nakonec vmícháme pálenku. Plníme do nahřátých sklenic. Vhodné ke zmrzlinám, vaflím a palačinkám.
700 g vypeckovaných zralých plodů 200 g vypeckovaných švestek 500 g želírovacího cukru Plody pomeleme nebo rozmixujeme, za stálého míchání 3 – 4 minuty vaříme s želírovacím cukrem. Plníme do nahřátých sklenic. Vhodné ke zmrzlinám, vaflím a palačinkám.
700g vypeckovaných zralých plodů 200g červeného vína 300g želírovacího cukru trochu skořice, anýzu, kardamonu a niché Za stálého míchání vaříme 3-4 minuty a plníme do sklenic. Navrch nalejeme trochu oskorušové pálenky. Vhodné ke zmrzlinám, vaflím a palačinkám.
500 g hrubé mouky 1 vajíčko špetka soli oskorušová marmeláda sušené oskoruše Smícháme mouku, vajíčko a sůl, spaříme vřelou vodou a vymísíme těsto. Těsto zpracujeme do válečku, nasekáme na kousky, které rukama roztáhneme a plníme oskorušovou marmeládou, vyválíme do kuliček. Kuličky naházíme do vroucí vody a vaříme 7 minut, po vytažení hned pomastíme máslem. Na ořechovém mlýnku nameleme oskoruše, smícháme je s cukrem a omaštěné guličky posypeme podle chuti.
300 g hladké mouky 250 g mletého cukru 2 lžíce medu 1 vejce 2 lžíce mléka 1 lžíce rumu ˝ prášku do pečiva 1 lžička perníkového koření či skořice Vše zpracujeme v hladké těsto a rozdělíme na 4 díly. Každý rozválíme na plát 3mm silný, potřeme oskorušovou marmeládou a můžeme posypat hrozinkami. Smotáme jako štrůdl, dáme na vymaštěný plech, potřeme rozšlehaným vejcem a pečeme ve střední troubě.
500 g vypeckovaných zralých plodů 200 g piškotů 6 - 8 velkých lžic oskorušovice 250 g žervé nebo sýru Lučina 200 g tučný tvaroh 750 g cukru 1 vanilkový cukr 100 g smetany na šlehání trochu skořice (ozdoba) Formu (plech) vyložíme alobalem. Naskládáme vrstvu piškotů (je možné je nastrouhat) a pokapeme je oskorušovicí. Na to položíme vrstvu rozmačkaných oskoruší a vrstvu šlehačky smíchané s tvarohem, sýrem a cukrem. Uložíme na 5 - 8 hod do lednice. Podáváme posypané skořicí přes šablonu oskorušového listu.
Vypeckované zralé plody rozmačkáme do hrnce s přiměřeným množstvím rumu, přidáme badyán, celou skořici, rozinky, perníkové koření a přiměřeně cukru. Necháme tři měsíce uležet. Jíme s přáteli. Točenice s oskorušovou pracharandou (B. Krška) sušené oskoruše hladká mouka (400 – 500 g) cukr, sůl kvasnice 1 vejce olej nebo rozpuštěné sádlo 3 uvařené brambory dětská krupice Z trošky mouky, cukru, kvasnic a teplé vody (nebo mléka) zaděláme kvásek. Do mouky nastrouháme studené vařené brambory, přidáme 1 vejce, trochu oleje (sádla) a přilejeme kvásek. Vše smícháme, trochu osolíme a vypracujeme těsto. Rozdělíme na díly, vyválíme, potřeme olejem nebo sádlem a posypeme dětskou krupicí. Smotáme, uložíme na vymazaný plech, potřeme olejem (sádlem) a necháme kynout. Pečeme v prudší troubě (200o C). Po vychladnutí každou točenici rozkrojíme napůl. Upečenou stranou skládáme dolů a sypeme pomletými sušenými oskorušemi s cukrem.Tato pracharanda je vhodná i jako posýpka k ostatnímu druhu pečiva, včetně nudlí.
400 g vypeckovaných zralých plodů 100 ml jablečného vína 500 g cukru 2 sáčky želatiny Oskoruše povaříme s cukrem, smícháme s želatinou připravenou dle návodu a jablečným vínem. Hmotu rozetřeme v tenké vrstvě na pečící papír (nebo alobal) a necháme několik dní sušit (obracíme). Poté krájíme na kostičky a necháme dosušit několik dní. Uchováváme v těsné sklenici jako cukroví. Oskorušové víno (F. Strelka) oskoruše cukr voda Měkké hnědé oskoruše rozmělníme a zalijeme stejným množstvím vody. Směs zahřejeme k varu a po vychladnutí lisujeme. Na 5 l šťávy přidáme 1000 – 1200 g cukru. Oslazenou šťávu zkvasíme čistou kulturou kvasinek.
Oskoruše jsou nenahraditelné pro zlepšení hruškového a jablečného vína, které čistí od zákalu a zvyšují trvanlivost. Na 10 litrů jablečného moštu dáme 1 litr oskorušového moštu, do 10 l hruškového moštu přidáme 2 l oskorušového.
1 litr oskorušovice 1dcl medu 1dcl macerátu lipového květu v oskorušovici Dobrou oskorušovou pálenku smícháme s tekutým medem a macerátem z lípy. Pijeme vychlazené. Dobré na nachlazení. Babské pití (V. Hrdoušek) 1 l pálenky nejlépe jemné žitné či vínovice 2 dcl oskorušové šťávy z plodů Dobrou pálenku smícháme s jemně přecezenou štávou. Pijeme vychlazené.
Vyzrálý plod dáme mezi rty a přes něj se napijeme oskorušovice. Společně vychutnáme.
Wedig Kausch – Blecken von Schmeling, 2000 O užívání plodů oskeruše ke znovuobnovení normální funkce střev informuje mnoho starých literárních pramenů. Při slabé funkci žaludku se užívaly plody, které byly po sklizni rozpůleny a usušeny na slunci. Právě tomuto použití pro lékařské účely často vděčí oskeruše za vysazení a udržení. Už Vergilius (400 př. n. l.) dokládá výrobu oskorušového vína u Skythů v JV Evropě. DIOSKIRIDIS (1598) používá rozemleté plody místo mouky z ječmene. APICIUS doporučuje po jídle oskeruši jako pochoutku v mnohých italských domácnostech. Nejlepší jsou sorty s velkými červenými plody. Ve své kuchařce, nejstarší na světě, uvádí pokyny k přípravě oskerušové pomazánky. Botanik MICHELI (1679 – 1737) popsal 27 různých sort, které byly na počátku 18. století podávány na stole velkovévody toskánského během roku. Také autoři GRIESMEIER, RECHNER a jiní zdůrazňovali léčivé vlastnosti plodů oskeruše. V literatuře nacházíme také odkazy na obchod s plody oskeruše. SELIGMAN (1770), který sám tyto plody v Londýně nakupoval, dodává: „Ale léta se už oskeruše v zahradách nenašla“. Nejstarší zobrazení prodeje tohoto ovoce je ze třetí čtvrtiny 15. století. Podle doprovodného textu plody chránily před cholerou a uzdravovaly žaludek. SEDLACZEK (1930) udává, že oskeruše jablíčkovitého tvaru se prodávaly na trhu v Brně a Olomouci. WILDE popisuje prodej 1,19 q plodů oskeruše v roce 1936 na trhu ve městě Neustadt (Pfalz).
Pálenka z Oskeruší - Oskerušovica
Sice k vyrobení tohoto lihu neboli lihoviny k chutnému požitku předchází mnoho práce. Počínaje sběrem, tříděním, ručním mačkáním, sypáním do předem připravené nádoby, ošetřením a až po konečné nasypání do kotle. Již naši předchůdci, od kterých jsme tyto znalosti zdědili, pravili: ,,Kolik práce do toho dáš, tolik toho dostaneš.“ V přípravě kvasu z oskoruší je tato věta velkou pravdou. Nic se nedá ošidit. Drtiče na ovoce v tomto případě nelze použít. Jen ruce poznají, která oskoruše může být dána do kvasu a která ne. Kdybychom sesbírané oskoruše neroztříděné přímo sešrotovali a nebo celé jako švestky nasypali do nádob na kvas, velmi málo alkoholu při destilaci z takového kvasu získáme. Proto nezbývá nic jiného než po posbírání tyto plody oskoruší rozsypat do zeleninových vzdušných přepravek nebo rozsypat na plata na ovoce, aby lépe dozrály. Pak postupně vybírat uzrálé, to znamená ty zahnědlé tak zvané hniličky,které mačkáme do předem připravené nádoby na kvas. Ty co lehkým zmačknutím ne- prasknou, vrátíme zpět na plato k uzrání. Podle toho jak rychle nám plody zrají, tuto práci mačkání opakujeme. K zhotovení kvasu používáme plody samovolně padané. Násilně neotřípáme! Takové plody nemají potřebný cukr, vadnou a zasychají.
Velikost úrody, kvalita plodů je odvislá od místa, velikosti stromu a počasí. Počasí ovlivňuje úrodu takto: Zda je stávající rok časté ranní opary se silným dopoledním sluncem, bývají plody jako od rudy a jsou drobné. Když je léto dosti deštivé s menší svitem slunka, jsou plody dosti velké, ale mají menší obsah cukru. Při sušším počasí bývají plody menší, za to vyšší obsah cukru. Tehdy je dosahováno i z pouhých šesti litrů kvasu jeden litr padesátiprocentní lihoviny !!! Jinak průměrně bývá z osmi litrů kvasu jeden litr padesátiprocentní lihoviny. Ne každý rok je úroda. Velké deště v době květu dokáží své. Prší-li pozvolna do květu několikráte za den v době květenství, to je doba šest až osm dnů, nemá květ možnost oschnout, tudíž ani včely nelítají, je úroda oskoruší velmi malá a nebo žádná. Léčivé účinky oskorušovice Petr Mach z Březnice Čistá pálenka z oskeruší, bez přídavků cukru, chemie a z dobře udržovaného i zpracovaného kvasu, má velmi silné, zdraví prospěšné až léčivé účinky. Již za c.k. Rakouska-Uherska a později za „první republiky“ byla sháněna a vykupována věhlasnými lékaři a konzumována těmito, coby elixír pro vnitřnosti a zažívání Oskorušovica napomáhá předcházet i odstraňovat trávící problémy, reguluje a čistí mízní a krevní systém, upravuje nízký tlak atd. I lékaři 40-tých až 80-tých let 20. století tak činili. I v současnosti je stále využívána, především k prevenci některých civilizačních chorob.
Dozrálé čerstvé plody jsou sladkokyselé, šťavnaté a výrazně aromatické. Po uležení jsou výborné pro přímou konzumaci, používají se také k výrobě kompotů a marmelád. Sušené mleté oskeruše slouží k posýpce pokrmů. Plody se také lisují, z jejich šťávy se vyrábí buď čisté oskerušové víno, nebo se přidává jako příměs při výrobě ovocných šťáv, moštů a vín, kterým zachovává původní jasné barvy a aroma (Německo). Uleželé plody slouží také k výrobě likérů nebo vysoce ceněné oskerušové pálenky. Směs pálenky s medem a bylinami je vhodná na léčení i prevenci nachlazení. V přírodě jsou plody oskeruše oblíbenou potravou ptáků a zvěře. Průměrné látkové složení plodů jeřábu oskeruše (podíl v %) (Staniševič 1986 a Sus 1999)
Voda 78% cukry (glukóza 3%, fruktóza 10%,sacharóza 2%) 15% organické kyseliny (jablečná, vinná, citronová, parasorbinová aj.) 0,7% vitamín C - kys. askorbová (40mg/100g) 0,04% Celulóza 3,5% Pektiny 2% tanin (třísloviny) 0,5% Bílkoviny 1,5% minerální soli (Ca, K, P, Mg, I, B, Fe, Mn) 0,8%.
Recepty z Oskeruší
Oskeruše v kuchyni - recepty
Oskoruše mražené (M. Vítková)
Vybrané měkké hnědé plody dáme do igelitového sáčku a uložíme do mrazničky. Jsou to pak takové ledové cucavé bonbony.
Oskoruše zavařené (M. Vítková)
cukr Měkké hnědé plody dáme do zavařovací sklenice, zasypeme dvěma polévkovými lžícemi cukru a zavařujeme asi 5 minut na 80° C.
Oskorušová marmeláda (L. Polášková )
zralé oskoruše želírovací cukr voda (rum, skořice, citronová kůra) Oskoruše rozvaříme v troše vody a přepasírujeme přes sítko. Do vzniklé dřeně přidáme želírovací cukr dle návodu na obalu, směs ochutíme rumem či skořicí nebo dle chuti povaříme s citrónovou kůrou. Naplníme do sklenic, v zavařovacím hrnci sterilujeme 10 minut při 80° C.
Oskorušová marmeláda s oskorušovicí (H. Fischer)
700 g vypeckovaných zralých plodů 300 g želírovacího cukru 5 velkých lžic oskorušovice Za stálého míchání vaříme cukr s oskorušemi 3 - 4 minuty, nakonec vmícháme pálenku. Plníme do nahřátých sklenic. Vhodné ke zmrzlinám, vaflím a palačinkám.
Oskorušová marmeláda se švestkami (H. Fischer)
700 g vypeckovaných zralých plodů 200 g vypeckovaných švestek 500 g želírovacího cukru Plody pomeleme nebo rozmixujeme, za stálého míchání 3 – 4 minuty vaříme s želírovacím cukrem. Plníme do nahřátých sklenic. Vhodné ke zmrzlinám, vaflím a palačinkám.
Kořeněná oskorušová marmeláda (H. Fischer)
700g vypeckovaných zralých plodů 200g červeného vína 300g želírovacího cukru trochu skořice, anýzu, kardamonu a niché Za stálého míchání vaříme 3-4 minuty a plníme do sklenic. Navrch nalejeme trochu oskorušové pálenky. Vhodné ke zmrzlinám, vaflím a palačinkám.
Gule s oskorušemi (M. Polášková)
500 g hrubé mouky 1 vajíčko špetka soli oskorušová marmeláda sušené oskoruše Smícháme mouku, vajíčko a sůl, spaříme vřelou vodou a vymísíme těsto. Těsto zpracujeme do válečku, nasekáme na kousky, které rukama roztáhneme a plníme oskorušovou marmeládou, vyválíme do kuliček. Kuličky naházíme do vroucí vody a vaříme 7 minut, po vytažení hned pomastíme máslem. Na ořechovém mlýnku nameleme oskoruše, smícháme je s cukrem a omaštěné guličky posypeme podle chuti.
Plněný oskorušový perník (L. Polášková)
300 g hladké mouky 250 g mletého cukru 2 lžíce medu 1 vejce 2 lžíce mléka 1 lžíce rumu ˝ prášku do pečiva 1 lžička perníkového koření či skořice Vše zpracujeme v hladké těsto a rozdělíme na 4 díly. Každý rozválíme na plát 3mm silný, potřeme oskorušovou marmeládou a můžeme posypat hrozinkami. Smotáme jako štrůdl, dáme na vymaštěný plech, potřeme rozšlehaným vejcem a pečeme ve střední troubě.
Kronberský oskorušový sen - dezert (H. Fischer)
500 g vypeckovaných zralých plodů 200 g piškotů 6 - 8 velkých lžic oskorušovice 250 g žervé nebo sýru Lučina 200 g tučný tvaroh 750 g cukru 1 vanilkový cukr 100 g smetany na šlehání trochu skořice (ozdoba) Formu (plech) vyložíme alobalem. Naskládáme vrstvu piškotů (je možné je nastrouhat) a pokapeme je oskorušovicí. Na to položíme vrstvu rozmačkaných oskoruší a vrstvu šlehačky smíchané s tvarohem, sýrem a cukrem. Uložíme na 5 - 8 hod do lednice. Podáváme posypané skořicí přes šablonu oskorušového listu.
Oskorušový rumový hrnec (H. Fischer)
Vypeckované zralé plody rozmačkáme do hrnce s přiměřeným množstvím rumu, přidáme badyán, celou skořici, rozinky, perníkové koření a přiměřeně cukru. Necháme tři měsíce uležet. Jíme s přáteli. Točenice s oskorušovou pracharandou (B. Krška) sušené oskoruše hladká mouka (400 – 500 g) cukr, sůl kvasnice 1 vejce olej nebo rozpuštěné sádlo 3 uvařené brambory dětská krupice Z trošky mouky, cukru, kvasnic a teplé vody (nebo mléka) zaděláme kvásek. Do mouky nastrouháme studené vařené brambory, přidáme 1 vejce, trochu oleje (sádla) a přilejeme kvásek. Vše smícháme, trochu osolíme a vypracujeme těsto. Rozdělíme na díly, vyválíme, potřeme olejem nebo sádlem a posypeme dětskou krupicí. Smotáme, uložíme na vymazaný plech, potřeme olejem (sádlem) a necháme kynout. Pečeme v prudší troubě (200o C). Po vychladnutí každou točenici rozkrojíme napůl. Upečenou stranou skládáme dolů a sypeme pomletými sušenými oskorušemi s cukrem.Tato pracharanda je vhodná i jako posýpka k ostatnímu druhu pečiva, včetně nudlí.
Oskorušový chlebíček (H. Fischer)
400 g vypeckovaných zralých plodů 100 ml jablečného vína 500 g cukru 2 sáčky želatiny Oskoruše povaříme s cukrem, smícháme s želatinou připravenou dle návodu a jablečným vínem. Hmotu rozetřeme v tenké vrstvě na pečící papír (nebo alobal) a necháme několik dní sušit (obracíme). Poté krájíme na kostičky a necháme dosušit několik dní. Uchováváme v těsné sklenici jako cukroví. Oskorušové víno (F. Strelka) oskoruše cukr voda Měkké hnědé oskoruše rozmělníme a zalijeme stejným množstvím vody. Směs zahřejeme k varu a po vychladnutí lisujeme. Na 5 l šťávy přidáme 1000 – 1200 g cukru. Oslazenou šťávu zkvasíme čistou kulturou kvasinek.
Míchaná vína (F. Strelka)
Oskoruše jsou nenahraditelné pro zlepšení hruškového a jablečného vína, které čistí od zákalu a zvyšují trvanlivost. Na 10 litrů jablečného moštu dáme 1 litr oskorušového moštu, do 10 l hruškového moštu přidáme 2 l oskorušového.
Oskorušový likér s medem (V. Hrdoušek)
1 litr oskorušovice 1dcl medu 1dcl macerátu lipového květu v oskorušovici Dobrou oskorušovou pálenku smícháme s tekutým medem a macerátem z lípy. Pijeme vychlazené. Dobré na nachlazení. Babské pití (V. Hrdoušek) 1 l pálenky nejlépe jemné žitné či vínovice 2 dcl oskorušové šťávy z plodů Dobrou pálenku smícháme s jemně přecezenou štávou. Pijeme vychlazené.
Oskorušový polibek (H. Fischer)
Vyzrálý plod dáme mezi rty a přes něj se napijeme oskorušovice. Společně vychutnáme.
Použití plodů oskeruše v historii
Wedig Kausch – Blecken von Schmeling, 2000 O užívání plodů oskeruše ke znovuobnovení normální funkce střev informuje mnoho starých literárních pramenů. Při slabé funkci žaludku se užívaly plody, které byly po sklizni rozpůleny a usušeny na slunci. Právě tomuto použití pro lékařské účely často vděčí oskeruše za vysazení a udržení. Už Vergilius (400 př. n. l.) dokládá výrobu oskorušového vína u Skythů v JV Evropě. DIOSKIRIDIS (1598) používá rozemleté plody místo mouky z ječmene. APICIUS doporučuje po jídle oskeruši jako pochoutku v mnohých italských domácnostech. Nejlepší jsou sorty s velkými červenými plody. Ve své kuchařce, nejstarší na světě, uvádí pokyny k přípravě oskerušové pomazánky. Botanik MICHELI (1679 – 1737) popsal 27 různých sort, které byly na počátku 18. století podávány na stole velkovévody toskánského během roku. Také autoři GRIESMEIER, RECHNER a jiní zdůrazňovali léčivé vlastnosti plodů oskeruše. V literatuře nacházíme také odkazy na obchod s plody oskeruše. SELIGMAN (1770), který sám tyto plody v Londýně nakupoval, dodává: „Ale léta se už oskeruše v zahradách nenašla“. Nejstarší zobrazení prodeje tohoto ovoce je ze třetí čtvrtiny 15. století. Podle doprovodného textu plody chránily před cholerou a uzdravovaly žaludek. SEDLACZEK (1930) udává, že oskeruše jablíčkovitého tvaru se prodávaly na trhu v Brně a Olomouci. WILDE popisuje prodej 1,19 q plodů oskeruše v roce 1936 na trhu ve městě Neustadt (Pfalz).
Pálenka z Oskeruší - Oskerušovica
OSKERUŠE – výroba pálenky
Oskorušová pálenka dle zkušeností pana Hořáka ze Strážnice
Příprava plodů na kvas
Sice k vyrobení tohoto lihu neboli lihoviny k chutnému požitku předchází mnoho práce. Počínaje sběrem, tříděním, ručním mačkáním, sypáním do předem připravené nádoby, ošetřením a až po konečné nasypání do kotle. Již naši předchůdci, od kterých jsme tyto znalosti zdědili, pravili: ,,Kolik práce do toho dáš, tolik toho dostaneš.“ V přípravě kvasu z oskoruší je tato věta velkou pravdou. Nic se nedá ošidit. Drtiče na ovoce v tomto případě nelze použít. Jen ruce poznají, která oskoruše může být dána do kvasu a která ne. Kdybychom sesbírané oskoruše neroztříděné přímo sešrotovali a nebo celé jako švestky nasypali do nádob na kvas, velmi málo alkoholu při destilaci z takového kvasu získáme. Proto nezbývá nic jiného než po posbírání tyto plody oskoruší rozsypat do zeleninových vzdušných přepravek nebo rozsypat na plata na ovoce, aby lépe dozrály. Pak postupně vybírat uzrálé, to znamená ty zahnědlé tak zvané hniličky,které mačkáme do předem připravené nádoby na kvas. Ty co lehkým zmačknutím ne- prasknou, vrátíme zpět na plato k uzrání. Podle toho jak rychle nám plody zrají, tuto práci mačkání opakujeme. K zhotovení kvasu používáme plody samovolně padané. Násilně neotřípáme! Takové plody nemají potřebný cukr, vadnou a zasychají.
Velikost úrody, kvalita plodů
Velikost úrody, kvalita plodů je odvislá od místa, velikosti stromu a počasí. Počasí ovlivňuje úrodu takto: Zda je stávající rok časté ranní opary se silným dopoledním sluncem, bývají plody jako od rudy a jsou drobné. Když je léto dosti deštivé s menší svitem slunka, jsou plody dosti velké, ale mají menší obsah cukru. Při sušším počasí bývají plody menší, za to vyšší obsah cukru. Tehdy je dosahováno i z pouhých šesti litrů kvasu jeden litr padesátiprocentní lihoviny !!! Jinak průměrně bývá z osmi litrů kvasu jeden litr padesátiprocentní lihoviny. Ne každý rok je úroda. Velké deště v době květu dokáží své. Prší-li pozvolna do květu několikráte za den v době květenství, to je doba šest až osm dnů, nemá květ možnost oschnout, tudíž ani včely nelítají, je úroda oskoruší velmi malá a nebo žádná. Léčivé účinky oskorušovice Petr Mach z Březnice Čistá pálenka z oskeruší, bez přídavků cukru, chemie a z dobře udržovaného i zpracovaného kvasu, má velmi silné, zdraví prospěšné až léčivé účinky. Již za c.k. Rakouska-Uherska a později za „první republiky“ byla sháněna a vykupována věhlasnými lékaři a konzumována těmito, coby elixír pro vnitřnosti a zažívání Oskorušovica napomáhá předcházet i odstraňovat trávící problémy, reguluje a čistí mízní a krevní systém, upravuje nízký tlak atd. I lékaři 40-tých až 80-tých let 20. století tak činili. I v současnosti je stále využívána, především k prevenci některých civilizačních chorob.
