Velká Británie-57

V UK byla oskeruše potvrzena jako původní přírodní druh až v posledních letech. Centrum výskytu je v otevřené krajině Jižní Anglie a Walesu. Velké stromy jsou pěstovány v některých parcích u panských sídel. Je zajímavé, že stromy oskeruší snáší velmi dobře emise a mohou být vysazovány i do velkých měst. Další zajímavostí je, že i malé skupiny stromů rozptýlené v krajině mají velkou genovou a tím i druhovou variabilitu (různorodost), což umožňuje oskeruši žít jen v několika obřích jedincích po staletí. Stromy jsou nenáročné na půdu, která však nesmí mít kyselé pH; oskeruše snesou i velmi suché polohy, ovšem nerostou u pobřeží ani ve vlhkých lokalitách bez dostatku tepla i světla. Oskeruše jsou odolné mrazům až -30 stupňů, zato nesnáší příliš větrné polohy. Uměle rozmnožit oskeruši ze semen se podařilo až v polovině 20. století metodou stratifikace - uložením semen z čerstvých plodů na 12 -16 týdnů ve stabilní teplotě cca 6°C. Klíčící semena je třeba sadit do květináčů s písčitou půdou a první rok chránit proti houbovým chorobám. Umělé rozmnožení pomohlo překonat nedostatek přírodních semenáčků a zajistilo návrat oskeruše mezi významné ovocné dřeviny Evropy. Více informací na http://wbrc.org.uk/